Včelařská konference

Med má své fyzikální vlastnosti.
Shodou okolností velmi výhodné pro život včel.
Vysokou tepelnou kapacitu (množství energie nutné k ohřátí 1g medu), nízkou tepelnou vodivost a pro ty co chovají ve velkých neiz.úlech taky vlast. že absorpce vzd. vlhkosti je nejvyšší při nízkých teplotách. Včely tedy na jaře nemusí nosit tolik vody.
Ta nízká vodivost způsobí, že vrstvy nejblíže tepelnému zdroji ztekutí ale i nadále vedou špatně teplo. Pokud se začne vnitřní válec pevného medu otáčet, uvede díky vysoké vizkozitě do pohybu téměř celou mezivrstvu a teplo se začne šířit "mícháním" a tedy obvodé vrstvy nebudou zvyšovat tolik svoji teplotu. Čím dřiv se dosáhne "turbulencí" a tedy "kutálení" medu, tedy jeho masívní výměny od středu ke stěnám, tím lépe se bude celý objem prohřívat. Prakticky zjednodušeně, čím dříve zničíme ideální rotační tvar (válec) tím dříve začneme lépe promíchávat mezivrstvu.


A ještě k té mikrovlnce?
Teorie je možná jasná. Ví někdo o experimentu. HMF před, ohřev, HMF po. Kolik to dělalo?
Možná se ptám blbě, ale rád vím, co vím. Jak moc to platí.
Karel Jiruš

-Jen zlomek hmoty ztuhlého medu je tekutý. Takže v prvních
sekundách ohřevu kila medu v mikrovlnce se plným výkonem cca 800 wattů
ohřívá možná jen pár gramů tekutiny a než se tuhé krystaly stačí rozpustit,
přehřeje se a znehodnotí med.

Není pravda, mikrovlny předávají svou energii přes vodu. Tedy proto neohřeju kámen, ledaže by byl namočen do vody. Zkuste si ohřát BEBE sušenky. Buď v nich bude trochu vlhkosti a skoro ihned se spálí na uhel (malá tepelná kapacita), nebo budou naprosto suché a odejde magnetron, protože nezpotřebovaná energie se vrátí zpět do něj a spálí emitor.
Mikrovlny měří opravdu 12cm. Neměl jsem zrovna po ruce metr.
Med má sice nižší tep. vodivost než voda, ale ne zas tak malou aby se místně ohřál na 100°C a vedle zůstal na 30ti.
Tak šikovný zase nejsou a pořád mluvíme o jedné sklenici, kterou si behěm ohřevu zase lžící promíchám. Žádná věda jen kousek fyziky.

Pavel T.

>Teorie je možná jasná. Ví někdo o experimentu. HMF před,
>ohřev, HMF po. Kolik to dělalo?

Drtivou většinu "moudrostí" o medu opisuje jeden od druhého stále dokolečka. Mít možnosti analýzy v laboratoři, nebyl by problém vliv mikrovlnky na některé enzymy (invertáza, diastáza) v medu experimentálně ověřit (včetně HMF). O takovém ověření jsem ještě od našich výzkumníků nečetl, ale jen stále stejné omílané fráze o "zabíjení medu" mikrovlnami. Je toho plný Internet. Ještě do toho může někdo zaplést geopatogenní zóny a vliv měsíce, a už se z toho zblázním.